Meditací se nejčastěji rozumí různé praktiky prohlubování soustředění. Může to být také technika ke zvládání stresu.
Slovo meditace vzniklo z latinského "meditatio", které znamená „rozjímání“. Meditace je známý způsob, jak poznat svou vlastní podstatu a lépe porozumět sám sobě. Utišením své mysli a správným soustředěním pozornosti do svého nitra objevujeme klid, harmonii a radost, které se mohou stát trvalou součástí našeho života. Cílem meditace je zejména zklidnění mysli a získání vhledu. Někdy tento pojem označuje i prosté rozumové přemítání. Meditace by neměla být útěkem od každodenních povinností. Měla by prohlubovat důvěru v naše vlastní schopnosti každodenní povinnosti zvládnout, obohacovat náš pohled na svět a dávat nám vnitřní sílu přijmout jej takový jaký je. Toliko moudrost vyčtená z internetu. Já s ní plně souhlasím.
A má osobní zkušenost?
Prvně jsem se s řízenou meditací setkala na jednom semináři v Opavě. Nic moc, spíše hrůza.
Na podruhé to bylo v lázních. Bylo by to fajn, kdybych si mohla lehnout tam, kde chci já a jak chci já – což nešlo.
Potom na výcviku V. Stirové na Slovensku. Paráda. Jako jedna z mála jsem si udělala pohodlí naprosto originálně – lehla jsem si na deku na zem, stočila jsem se do klubíčka a celá jsem se přikryla velkým bílým šátkem. Měla jsem pocit, že mě nikdo nevidí, že jsem sama u sebe a bylo mi krásně. Toulala jsem se ve hvězdách a jen tak okrajově poslouchala, co se mi říká a co že si to mám vlastně představit. Odvádělo mě to od hvězd. Hlas Rebeky a ještě k tomu slovenština, krásná muzika – prostě krása na druhou. Kousek jsem se styděla, že to není to, co po mě lektorka chce. Co už. Když kolega prohlásil, že seděl na hlavním nádraží v Bratislavě a všude a pořád přijížděli a odjížděly vlaky, začala jsem být více v klidu. Když nám ředitelka výcviku, která první meditaci vedla, řekla, že její první zkušenost s meditací V. Satirové byla podobná, jen s tím rozdílem, že ona seděla v hale letiště v New Yorku a místo vlaků tam byla samá letadla – přistávala a odlétala. Následoval výbuch smíchu a já přijala meditaci za svou.
Rozhodla jsem se, že se mi bude líbit, ať mě zavede kamkoli, ať budu ležet jakkoli a třeba i sedět, někdy i spát a chrupkat na celé kolo. Že je to vše v pohodě, protože je to pro mě a je to mé. A začala jsem si ji užívat. A hlavně jsem se nechala vést, abych se ji co nejlépe naučila sama realizovat pro druhé.
A tu samou zkušenost vám nyní nabízím. V klidném, krásném prostředí, s muzikou a slovem vám zprostředkuji chvíle jen pro vás. A pokud budete chtít i s následnou možností se podívat, kam že vás to zavedlo, jak to s vámi bylo, či nebylo. A můžete letět ke hvězdám, schrupnout si, nebo sedět na nádraží, či letišti, nebo něco naprosto jiného, co bude jen a jen vaše. A ještě je tu jedna možnost. Užívat si satirovskou meditaci se vším všudy, tak jako já. Jen nebude slovensky.